Často kladené otázky 

• Kdy se má začít stavět? Co už je postavené?
• Proč je dálnice D3 problematická pro životní prostředí?
• Kolik má výstavba dálnice D3 stát?
• Kdy by měla být dálnice D3 postavená?
• Co se bude dělat, pokud se nebude stavět dálnice?
• Bude dálnice D3 navazovat v Rakousku?
• Co bude rychlejší - jízda po dálnici nebo vlakem?
• Jaké jsou kapacity silnic? Jak velký provoz je na silnici únosný?

• Formulář pro zaslání otázky

Kdy se má začít stavět? Co už je postavené?

Nejprve odpověď na otázku - co již je postavené. V roce 1991 byl zprovozněn 4 pruhový obchvat Tábora (s ohledem na nízké intenzity dopravy na něm stačilo postavit jej jen ve 2 pruzích). Ve směru na Prahu je v provozu cca 2 kilometrové napojení na silnici I/3 (dvou pruhové, kapacitně též vyhovující s dostatečnou rezervou) - z větší části v trase plánované D3. To je směrem na Prahu od Tábora vše. Žádná stavba tak nepředurčuje trasování dálnice směrem k Praze.

Jižně od Tábora byl v roce 1998 zprovozněn dvou pruhový obchvat Veselí nad Lužnicí v trase plánované D3, již před tím bylo zprovozněno cca 10 km dvou pruhové přeložky silnice I/3 v trase D3 ve směru dále na České Budějovice. Poslední částí silnic postavených v trase plánované dálnice D3 (resp. rychlostní silnice R3 - viz. vládní usnesení 741/99) je zhruba 1,5 km dlouhý obchvat Dolního Dvořiště. Též pro úsek České Budějovice - hranice Rakouska tak platí, že trasování není předurčenou žádnou stavbou.

Nově byla výstavba prvních dvou kilometrů dálnice D3 zahájena na Táborsku v polovině února 2002 (viz. tisková zpráva sdružení ARNIKA). Podle harmonogramu financování výstavby D3 v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury je ukončení stavebních prací plánováno po roce 2010.

Proč je dálnice D3 problematická pro životní prostředí?

V únoru 1999 zveřejnil Ústav aplikované ekologie LF ČZU z Kostelce nad Černými lesy Posouzení Návrhu koncepce rozvoje dopravních sítí ČR z hlediska vlivu na životní prostředí. Toto posouzení zahrnovalo mj. vyhodnocení vlivu dálnice D3 na životní prostředí. Závěry byly jednoznačné - v úseku Praha - Mezno (hranice okr. Benešov a Tábor) je vedení D3 v plánované trase kategoricky vyloučeno s ohledem na výrazné poškození životního prostředí. Obdobně byl vyhodnocen i úsek České Budějovice - hranice Rakouska.

Nejvýraznější poškození přírody a krajiny představuje D3 v oblasti Dolního Posázaví (Jílovsko). Dálnice by největším mostem v ČR jednak znehodnotila ráz hlubokého údolí Sázavy, jednak zpřístupnila mnohá přírodovědně cenná místa, která dnes nejsou chráněna pro svou přístupnost a jednak výrazně poškodila rekreační zázemí Prahy. Dálnice by též vedla v těsné blízkosti mnoha obcí a osad (totéž platí pro Benešovsko a území jižně Českých Budějovic). Dálnice je nezřídka trasována necelých 100 metrů od vsi. Na Benešovsku by D3 procházela ve velké vzdálenosti od dnešní silnice I/3. Znamenala by tak vedle dálnice D1 a silnice I/3 další výraznou bariéru v krajině (např. pro migrující zvěř). Procházela by též poměrně čistým a zdravím územím, téměř bez silniční dopravy, na jihu Benešovska poměrně členitým. Na Táborsku by realizace D3 znamenala negativní zásahy do mnoha rybníků a potoků. Jižně od Českých Budějovic by D3 křižovala četné biokoridory a biocentra - zákonem chráněné prvky přírody.

Kolik má výstavba dálnice D3 stát?

Podle harmonogramu výstavby silnic a dálnic, schváleného v únoru 2001, má výstavba dálnice D3 Praha - České Budějovice (s pokračováním jako dvou pruhová rychlostní silnice na hranici Rakouska) stát více než 63 miliardy korun. Z toho příprava D3 v úseku Praha - České Budějovice je plánována na cca 14 miliard, výstavba tohoto úseku má stát 40 miliard. Celá úsek dálnice Praha - České Budějovice má tak vyjít na cca 54 miliard korun.

Příprava dvou pruhové rychlostní silnice R3 České Budějovice - hranice Rakouska má stát 4 miliardy korun a výstavba cca 5 miliard. Rychlostní silnice R3 má potom podle oficiálních plánů vyjít na 9 miliard korun.

Do konce roku 2000 se pro výstavbu dálnice D3 počítalo oficiálně 46,5 miliardy korun.

Kdy by měla být dálnice D3 postavená?

Rozdělíme-li dálnici D3 na tři části, pak je podle harmonogramu dokončení těchto částí plánováno takto:

• úsek Mezno (hranice okresů Benešov a Tábor) - Tábor: do konce roku 2006

• úsek Tábor - České Budějovice: do konce roku 2010 (s tím, že úsek Bošilec - České Budějovice zůstane v současné podobě, tj. ve dvou pruzích)

• úsek Praha - Mezno: do konce roku 2009

Plánovaný termín dokončení dvou pruhové rychlostní silnice R3 České Budějovice - hranice Rakouska dosud nebyl určen. Tento termín je mj. závislý na situaci na rakouské straně.

Co se bude dělat, pokud se nebude stavět dálnice?

Domníváme se, že dálnici D3 není potřebné stavět. Z tohoto důvodu nabízíme následující dopravní řešení celé situace:

• Dálkovou dopravu, kterou je na rozdíl od místní možné převést na dálnici, navrhujeme převést na paralelní trasu Praha - Příbram - Písek - České Budějovice, která je téměř stejně dlouhá jako trasa přes Tábor, ale je dnes již rychlejší (úsek Praha - Příbram je vybudován jako rychlostní silnice). Z tohoto důvodu navrhujeme označit trasu přes Příbram a Písek jako mezinárodní E55, místo dnešní silnice I/3.

• Silnici I/3 je nutné modernizovat - v úsecích s velkým dopravním zatížením rozšířit (např. Mirošovice - Benešov), v některých úsecích přeložit do trasy mimo sídla (např. obchvat Olbramovic, Miličína, dlouhý obchvat Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí). Kapacita modernizované silnice I/3 by měla prognózovaným vývojům dopravních intenzit dostačovat, zároveň se bude vyhýbat všem sídlům.

• Železniční trať Praha - České Budějovice bude v letech 2003 - 2008 modernizována a jízda vlakem pak bude rychlejší než případná jízda po dálnici D3.

• Ve velkých sídlech, která mají problémy s místní dopravou, je potřebné omezovat růst silniční dopravy, např. posilováním hromadné dopravy.

Bude dálnice D3 navazovat v Rakousku?

Rakouský parlament v červenci 1999 schválil novelu zákona o spolkových silnicích (a dálnicích) s tím, že úsek navazující na případnou D3 (R3) bude ponechán v kategorii spolkových silnic. To znamená, že se zde nechystá výstavba dálnice či rychlostní silnice.

Na druhou stranu se však rakouská strana nechala slyšet, že vzhledem k uvažované výstavbě na české straně provede modernizaci tamní silnice, která v současnosti navazuje na silnici I/3. V Rakousku se tak má modernizovat současná silnic až na 4 pruhový profil. To znamená jinou situaci než u nás, neboť u nás je plánována výstavba nové komunikace.

Počátkem r. 2002 schválilo Rakousko Generální dopravní plán, ve kterém s výstavbou dálnice z Dolního Dvořiště nepočítá. Místo dálnice se připravuje výstavba jakési rychlostní čtyřpruhové silnice v horském terénu s termínem realizace v letech 2002 - 2021.

Na podzim 2000 vzniklo v Rakousku v Hagenbergu sdružení “Kein Transit durch das Mühlviertel”, které nesouhlasí s výstavbou 4 pruhové rychlostní silnice. Zájemce o bližší informace o situaci na rakouské straně odkazujeme na internetovou stránku tohoto sdružení, adresa je http://www.b310.at.

Co bude rychlejší - jízda po dálnici nebo vlakem?

Dálnice D3 Praha - České Budějovice je plánována v délce 140 km. Při dodržování dopravních předpisů lze odhadnout dobu jízdy na cca 75 minut. Do této doby však není započítán výjezd z Prahy, který znamená zdržení, ani omezování jízdy na dálnici (v důsledku nehod, oprav, zácep u velkých aglomerací - Praha, České Budějovice, možná též Táborsko), ani čas nutný pro zaparkování. Skutečná doba jízdy tedy bude nepochybně znatelně delší.

Podle odhadů Českých drah má jízda po modernizované železniční trati Praha - České Budějovice trvat 85 minut (harmonogram modernizace ). To znamená, že jízda vlakem bude rychlejší než po dálnici.

Jaké jsou kapacity silnic? Jak velký provoz je na silnici únosný?

Pro posuzování kapacity jednotlivých druhů silnic lze použít hodnoty získané ze zemí Evropské unie, která při běžné denní proměně intenzity dopravy (výskytu dopravních špiček a sedel) udává následující čísla:

• Historická 2-pruhová silnice (S 6-8) vedená přes obce 12.000 vozidel / den
• Moderní 2-pruhová silnice (S 11,5) s MÚK, důsledně vedená mimo obce 18-20.000 vozidel / den

• 4-pruhová dálnice nebo silnice s MÚK (dle HCM 85) 60.000 vozidel / den

• 6-pruhová dálnice nebo silnice s MÚK (dle HCM 85) 90.000 vozidel / den

Vycházíme z hodnot Evropské unie, neboť tuzemská (již nezávazná) norma je vzhledem ke svému stáří již zastaralá.